Variace v sexuálním chování

Sexuální menšiny: Úvod 5

Příklad San Franciska je z jednoho důvodu poučný: „Gay parade“ má účastníky ze všech etnických menšin města – čínské, irské, japonské, mexické, filipínské, italské a mnoho dalších. To ukazuje, že člověk může být členem několika menšin najednou.
Například člen čínsko-americké menšiny může být také buddhista a tudíž náležet do náboženské menšiny. Navíc může mluvit a číst pouze v čínštině, a tak být částí jazykové menšiny. Dále může být upoután na kolečkové křeslo, a tak náležet do menšiny fyzicky postižených. Nakonec jako gay může náležet do sexuální menšiny.
Popravdě může jedinec náležet k několika sexuálním menšinám najednou a některé z nich mohly získat více sociálního přijetí než jiné. Existují například „gayští“ transsexuálové, bisexuální „swingeři“ a lesbické sadomasochistické fetišistky. Pokud tito náhodou také náleží do nějaké etnické, náboženské a jazykové menšiny, obrázek se ještě více komplikuje. Ne všechny menšiny trpí nějakou formou diskriminace a to vyvolává otázku: Která příslušnost k menšině bude mít jaké důsledky pro jakého jedince v které situaci? Zřejmě různé příležitosti přivedou různé příslušnosti do popředí: Lesbická číno-američanka upoutaná na kolečkové křeslo nejen že se může přidat k čínskému novoročnímu procesí v únoru, ale také k „gay parade“ v červnu a stejně tak se může účastnit politických demonstrací požadujících více práv pro invalidy.
Jak ilustruje tento příklad, žádný status příslušníka menšiny nemůže nikdy definovat celou osobu. Připojení nálepky minority k někomu může být někdy užitečné a dokonce nevyhnutelné, ale může to být také dost zavádějící. To je stejně pravdivé, když se jedinci nálepkují sami. Lidský život je moc komplikovaný pro jednoduché kategorizování. Obzvláště v oblasti lidské sexuality jsme vždy v nebezpečí stereotypyzování lidí a opomíjení jiných více důležitých aspektů jejich charakteru. Přesto nevidět je jako unikátní, kompletní osobnosti je jak nespravedlivé, tak nerealistické: V realitě nejsou žádní „gayové“, „fetišisté“ nebo „sadomasochisté“. Existují pouze konkrétní jedinci, kteří vykazují své vlastní specifické sexuální chování v specifických okolnostech, ale to nám říká málo nebo nic o zbytku jejich života. Takováto označení mají velmi omezené užití a nejsou nikdy adekvátní nebo dokonce vhodné pro popis lidské bytosti. Každá žena a každý muž jsou vždy více než jen členové menšin.