|
Průkopníci v bisexuálním hnutí
Američtí bisexuálové, kteří se cítili
utlačovaní jak ze strany homosexuálů,
tak i ze strany heterosexuálů, se začali
organizovat v 70. letech minulého
století. Výše jsou ukázáni dva důležití
průkopníci nového hnutí.
Marguerite Rubenstein
(nar. 1930) americká terapeutka, byla
hnací silou při založení
Bisexual Center in San Francsico
v roce 1976. Byla to první bisexuální
organizace s vlastním centrem nabízející
řadu služeb. Dřívější skupinou byla
National Bisexual Liberation Group,
založená v New Yorku v roce 1972.
Fritz Klein (1932 -2006), americký
psychiatr a průkopník bisexuálního hnutí
publikoval v roce 1978 „The Bisexuál
Option“, první psychologickou studii
věnovanou specificky bisexualitě.
Když se gayové a lesbičky pokoušeli
získat uznání jakožto menšina, usilovali
o zvýšení svých počtů přesvědčováním
potencionálních členů, aby odtajnili
svou orientaci, aby přestali předstírat,
že jsou heterosexuální a veřejně světu
přiznali svou homosexualitu. Ve svém
důsledku to rozdělilo lidskou rasu na
dva vzájemně se vylučující tábory –
„gaye“ a „heterosexuály“, slovy
Alfreda Kinseyho na „ovce a
kozy“. Nicméně toto rozdělení
nevyhovovalo mnoha ženám a mužům, které
sexuálně přitahovala obě pohlaví. Ve
skutečnosti se cítili utlačováni jak
homosexuální menšinou tak i
heterosexuální většinou, které nazývali
jednostrannými „monosexuály“. Na tuto
situaci odpověděli tím, že se začali
stavět jako další menšina – bisexuálové.
Jak jejich hnutí rostlo, v roce 1990
uspořádali bisexuálové svůj první
národní kongres v San Franciscu.
Navazování kontaktů s podobnými
skupinami vedlo k prvnímu mezinárodnímu
kongresu v Amsterdamu v roce 1991, po
kterém následovaly další. Dnes
bisexuální hnutí zahrnuje mnohé
transgendered lidi a vnímá samo sebe
jako součást většího osvobozujícího
hnutí, které se pokouší rozbít tradičně
polarizované genderové kategorie.
|
