|
Friedrich
S. Krauss
(1859
-1938),
rakouský
etnolog,
vymyslel „parafilie“.
V časopise
“Anthropophyteia”
vydával
sbírku
erotického
folklóru
z Balkánu
(1904-1913)
a byl
spoluvydavatelem
prvního
časopisu o
sexuologii (Zeitschrift
für
Sexualwissenschaft),
založeného
Magnusem
Hirschfeldem
v roce 1908.
|
|
|
Když se
medicína pokoušela o nalezení vědeckého
tj. čistě popisného, morálně neutrálního
výrazu, který by nahradil pojem
„perverze“ , „úchylka“ nebo „deviace“,
nakonec přijala termín „parafilie“
( z řec. Para: vedle a philia:
láska). Z hlediska logiky ale nedošlo ke
zlepšení: parafilie je stále definována
jako druhořadá láska. Tento pojem stále
předpokládá a implikuje „pravou“,
opravdovou“, „přirozenou“ a „správnou“
lásku, která má vedle sebe, za nebo pod
sebou sestru nižší hodnoty, stejně jako
nemocniční personál stojí za nebo pod
„opravdovým“ lékařem. Vědecky řečeno, je
toto neopodstatněná domněnka. Ti, kdo
tento pojem používají, naznačují, že
znají „pravý“ způsob a účel sexuálního
chování.a cítí se zmocněni k napravení
všeho, co se odchyluje od toho, co
považují za ideální. V nejlepším případě
jsou ideology, aniž by o tom věděli.
Žádná z mnoha různých definicí parafilie
nesplňuje ani základní předpoklady
objektivity. Jsou buď moralistické a
naivní nebo neomluvitelně nepřesné až
tautologické. Např. někteří autoři mluví
o „sexuálním
chování, které je atypické a extrémní“,
další odkazují na „vzrušení
sexuálními objekty nebo situacemi, které
může být v rozporu se schopností pro
vzájemnou láskyplnou sexuální aktivitou“.
Někteří navíc tvrdí, že „parafilie
je poruchou sexuálních podnětů
charakterizovanou jako chování, které je
považováno za deviantní“ nebo
kategoricky prohlašují, že „parafilie
je psychiatrická porucha, která se
projevuje deviantním sexuálním chováním“.
Poslední dvě definice jsou tautologické
a obzvláště bez významu („parafilie
jsou poruchy a tudíž deviantní“).
To je jako říct, že mimomanželská aféra
je jediným projevem cizoložství nebo že
chudoba je způsobena nedostatkem peněz.
Takovéto prázdné formulace jsou v
jakémkoliv vědeckém diskurzu
nepoužitelné. Nic nevysvětlují a
nahrávají nejrůznějším svérázným
interpretacím. Další definice však
nejsou o mnoho lepší. Mnoho typů
lidského chování je atypických,
neindikuje ale psychiatrickou poruchu.
Lézt na vysoké hory, objet svět na kole,
vstoupit do kláštera, a složit slib
mlčení, sbírat porcelán a mnoho dalších.
Slovo „extrémní“ je relativní pojem,
jehož konkrétní význam se mění v
závislosti na mluvčím a kontextu.
„Vzájemná láskyplná sexuální aktivita“
je ideálem západní střední třídy a je
univerzální, historicky nebo
geograficky. Na druhé straně mnoho tak
zvaných parafilických aktivit může být
vzájemných a láskyplných. Stručně
řečeno, termín parafilie je stejně
ideologický a předvědecký pojem jako ty,
které se snažil nahradit.
|