|
Bojovníci za práva gayů a lesbiček v USA
Pozice amerických gayů a lesbiček nebyla
nikdy právě dobrá, dokonce možná ještě
horší než jejich německých protějšků. Až
po mnoho desetiletích úsilí nepočetných
jednotlivců byli schopni dosáhnout
statusu uznávané menšiny. Někteří z
důležitých průkopníků jsou uvedeni zde.
Od leva: 1. Henry Gerber (1892 -
1972), narozen v Bavarii, imigroval do
Spojených státu před 1. světovou válkou.
Inspirován pokusy Magnuse Hirschfelda v
Německu založil v roce 1924 v Chicagu
první organizaci za práva amerických
gayů - Sdružení za lidská práva (Society
for Human Rights). Publikoval článek
"Přátelství a svoboda" (Friendship and
Freedom), avšak následující rok byla
jeho činnost úřady ukončena. 2. Harry
Hay (1912 - 2002), americký
aktivista narozený v Británii, založil
společně s několika přáteli v Los
Angeles v roce 1950 Nadaci Mattachine (Mattachine
Foundation), druhou, mnohem úspěšnější
organizaci zabývající se právy gayů ve
Spojených státech (později byla tato
nadace přejmenována na Společnost
Mattachine). Slovo "Mattachine" odkazuje
na kočovnou společnost francouzských
středověkých tanečníků, kteří
vystupovali s maskami na tvářích. V roce
1953 začala tato organizace vydávat
časopis "One Magazine" a v roce 1955 "Mattachine
Review". 3. Phyllis Lyon (nar.
1924) a Del Martin (1921 - 2008),
dříve žijící v San Franciscu, založily v
roce 1955 první lesbickou organizaci ve
Spojených státech - Dcery Bilitis (Daughters
of Bilitis). V následujícím roce
započala tato organizace vydávat vlastní
časopis "The Ladder". Jméno "Bilitis"
bylo převzato z díla francouzského
spisovatele Pierra Louyse, Zpěvy Bilitis
(The Songs of Bilitis, 1894), údajně
přeloženého z cyklu písní starověkého
řeckého básníka a konkurenta Sappho.
Homosexuální muži nikdy neměli kvůli
konzervativnosti americké společnosti
rovná práva jako jiní lidé. Navíc
byli homosexuální muži i ženy psychiatry
označováni za duševně nemocné a
náboženští vůdci je odsoudili jako
hříšníky. Nicméně navzdory této trojité
nevýhodě způsobila nakonec neúnavná
práce několika osobností (a později i
více) úspěch organizaci komunity gayů a
lesbiček, která si vydobyla postavení
utlačované menšiny. (Slovo "gay" -
veselý, živý, pestrý - postupně
dostávalo v americkém slangu 20. století
nový význam - "homosexuální". Slova
"lesba", "lesbička" odkazují na ostrov
Lesbos v Egejském moři, kde starořecká
básnířka Sappho psala zamilované básně
svým žačkám.)
Boj o práva amerických gayů vyvolal
podobné úsilí i v mnoha dalších zemích.
Využívajíc stejné slogany a politické
manévry dosáhly některé z těchto pokusů
svého cíle a v několika případech byly
dokonce ještě úspěšnější než jejich
americká předloha. Nakonec, v roce 1973,
přepracovala Americká psychiatrická
asociace (American Psychiatric
Association) své diagnostické příručky a
odstranila homosexualitu ze seznamu
chorob. V roce 2003 Nejvyšší soud
Spojených států rozhodl, že diskriminace
gayů a lesbiček je protiústavní. Mezitím
začali rovněž někteří křesťanští a
židovští náboženští vůdci uznávat gaye a
lesbičky jako plnohodnotné členy svých
komunit. Přesto i dnes jim někteří lidé
nepřiznávají jejich práva a celkový
obraz situace zůstává nevyvážený: Ve
velkých amerických městech již většina
forem sociální diskriminace vymizela,
stále však přetrvává v mnohých částech
země. |
