|
|
|
|
Jean-Jacques
Rousseau
(1712-1778),
narozený v
Ženevě, žil
také ve
Francii a
Anglii, byl
slavným
spisovatelem
a hudebním
skladatelem.
Podporoval
sexuální
nevinnost
dětí a
požadoval
ochranu
mladých před
jejich
vlastní
sexuální
zvědavostí.
|
|
|
Než se zaměříme na detaily vývoje
sexuality v dětství, bude užitečné se
podívat na historické pozadí: Ve
starověku a středověku byly děti
považovány za "malé dospělé", kteří se
účastnili každodenních činností, jak jen
mohli. To trvalo až do 18. a 19.
století, kdy evropská a americká střední
třída začala považovat období dětství za
zvláštní, "nevinnou" fázi života s
vlastními potřebami a pravidly. V
průběhu časů se i adolescence začala
považovat za "chráněné" období. Tím se
prodloužilo období dětství, kdy mladí
lidé byli vedeni k tomu, aby zůstali
sexuálně zdrženliví. Klíčovou knihu v
tomto ohledu napsat
Jean-Jacques
Rousseau,
jeden z nejvýznamnějších autorů
"osvícenství". V "Emil,
čili o výchově" (1762) prohlásil,
že se děti narodily ve stavu "svaté
nevinnosti" a že jejich sexuální
neznalost musí být zachována pro jejich
vlastní dobro. Po pubertě mají být
informace předávány pouze jako přímé
odpovědi na otázky a i tak by bylo
vhodné, aby byla zastavena další
zvědavost, a to znechucením této
záležitosti. Možná by bylo úplně
nejlepší, kdyby pedagog zdůraznil
spojení pohlavních orgánů s nejvíce
odpuzujícími aspekty vylučování. Na
druhou stranu, člověk by měl být
opatrný, aby nevyvolal předčasné vášně
tím, že vše popíše příliš explicitně.
Jediná nevhodná poznámka by tak mohla
zničit žákův život. Je třeba tak dlouho,
jak je to jen možné, chránit nevinnost
mládí před vlivem zkažené dospělé
společnosti. Nápady J. J. Rousseau měly
obrovský vliv na celou generaci
pedagogů, kteří se podíleli na
potlačování sexuality v 19. století.
|
