|
Vývoj sexuálního chování
|
|
Stupně vývoje
|
|
Kojenecký věk
|
|
|
|
|
Albert Moll
(1862-1939)
prudce
oponoval
psychoanalýze
a jejímu
zakladateli
Sigmundu
Freudovi.
Nicméně i on
se připojil
ke konceptu
dětské
sexuality a
v roce 1909
publikoval
vlivnou
knihu s
názvem
"Sexuální
život
dítěte".
|
|
|
Ultrazvukové snímky ukázují erekci
penisu u plodů chlapců a byla
zaznamenána i vaginální lubrikace
novorozených dívek. Master a Johnson
nazývají tyto jevy "sexuálními
reakcemi", ovšem toto označení postrádá
u kojenců svůj význam. Fyzické a
psychické reakce, které spojujeme se
"sexuálním" vzrušením, se začnou
objevovat až později. Pro kojence a malé
děti jsou zkušenosti s radostí a pohodou
spíše komplexní. Ve skutečnosti tedy
není úplně moudré mluvit o "sexuálním
životě dítěte", jak to mnozí sexuologové
dělají.
Dětská sexualita je spíše moderním
výmyslem, než objevem.
Pravděpodobně je lépší ji chápat jako
kulturní konstrukt, jako novou
interpretaci starých biologických faktů.
V minulých dobách byl pohled na tuto věc
velice odlišný. Je například známo, že v
mnoha pravěkých společnostech, a dokonce
i v evropském středověku, rodiče,
prarodiče a kojné pravidelně
masturbovali malé děti, aby je uklidnili
a uvolnili. Měli bychom o těchto
praktikách uvažovat jako o "pohlavním
zneužívání dětí"? Naši předkové by
takové interpretaci rozhodně nerozuměli.
Dokonce, i když děti samy masturbovaly,
jejich rodiny to považovaly za
"přirozené" uvolnění od nepříjemných
pocitů, stejně jako poškrábání nebo
smrkání.
Děti mohly velmi snadno dosáhnout
příjemných pocitů, a dokonce i orgasmu,
což ovšem nebylo považováno za
"sexuální" zkušenost. Až s příchodem
novověku se na takové chování začalo
pohlížet jako na "sexuální" a vůbec celé
dětství začalo být považováno za
zvláštní, chráněnou fázi lidského
vývoje. To nás přivádí k dalšímu
postřehu: Dospělý s erotickým zájmem o
děti obvykle přehlíží jejich potřebu
náklonnosti jako "sexuální" touhu.
Nicméně děti mohou být erotickými úmysly
dospělých překvapeny a šokovány.
Předpoklady dospělého o tomto střetnutí
se pak ukazují jako zcela mylné. Stručně
řečeno, koncept dětské sexuality je
problematický z různých důvodů. Používá
se bez rozmyslu, což může vést k mylným
představám, a proto by neměl být slepě
přijímán.
Ve vztahu ke
kojencům a dětem by tak mělo být slovo
”sexuální" vždy používáno s opatrností.
|
