Potrat

Rozhodnutí amerického nejvyššího soudu

V roce 1973 prohlásil americký nejvyšší soud většinu v té době platných zákonů jednotlivých amerických států zakazujících interrupci za protiústavní (viz. případ Roe v. Wade). Soud uznal právo každé ženy na interrupci v prvních třech měsících těhotenství, ale zároveň opětovně potvrdil právo státu na zabezpečení zdraví, dodržování lékařských standardů a ochranu případného budoucího života. Jakmile plod začne být životaschopný (viability) (tj. dokáže přežít mimo matčinu dělohu), může stát trvat na úplném zákazu interrupce s výjimkou interrupce za účelem zachování života nebo zdraví matky. Toto právní stanovisko samozřejmě v žádném případě neznamená, že by interrupce byla žádoucí. Nejvyšší zemský soud pouze uznal, že její kriminalizace nebyla rozumná a ke stejnému závěru od té doby dospěly také legislativy v mnoha jiných zemích.
Ti, kteří jsou přesvědčeni, že interrupce je vraždou, ji přesto mohou svobodně odmítnout, pokud se týká jich samých, nehledě na to, kde žijí. A přesně tak to má být, protože nucená interrupce, stejně tak jako nucené mateřství jsou neslučitelné s ideály rovnosti, svobody a sebeurčení. V minulosti musely tyto ideály zůstat z velké části nenaplněny. Co se týče interrupce, byla tato nerovnost, a přitom běžná součást každodenního života, opravdu do očí bijící. Ženám, které si mohly zaplatit cestu do státu nebo země s liberálnějšími zákony, nebylo možné zabránit, aby využili bezpečné a legální interrupce, kdykoli si to přáli. Tento „potratový turismus“ posléze přivedl mnoho vlád do nepříjemné pozice. Chudí a nevzdělaní navíc dále trpěli následky nechtěných porodů a nebezpečných nezákonných interrupcí.