|
|
Během puberty se u chlapců i dívek
rozvinou tzv.
sekundární pohlavní znaky.
Jak se jejich fyzické rozdíly stávají
více zřetelnými, jejich psychosociální
rozdíly jsou také více zdůrazňovány.
Dívky se učí
od dospělých a zvláště od skupiny svých
vrstevníků, jak kultivovat jejich
okouzlující feminitu, zatímco chlapci se
učí osvojit si „silnou“ maskulinitu,
která jim získá souhlas rodiny a přátel.
Scénáře pro odpovídající chování dle
gendrové role se mohou lišit v detailech
od společnosti ke společnosti, ale
všichni očekávají , že se muži a ženy
budou ve svém chování lišit. Ženy se
začínají oblékat velmi rozdílně,
používat různé módní doplňky a různé
účesy, aplikovat make-up, atd., zatímco
muži obyčejně preferují „drsnější“
vzhled, zkouší vynikat v kontaktních
sportech nebo jinak „prokázat jejich
mužnost” nějakým fyzický způsobem.
Měli bychom si uvědomit ale, že ,
v žádném případě nemohou všichni
adolescenti chtít být nebo žít podle
těchto očekávání.Vždy se najdou někteří,
kteří nechtějí nebo nebudou zapadat do
této normy.
Někteří adolescenti částečně nebo úplně
odmítají scénáře gendrových rolí, které
jsou jim nabídnuty.
V represivních, netolerantních
kulturách, to může vést k neplodné
konfrontaci a dalším problémům.
Například, “tuličnice” a “měkoty” mohou
být obviněny nebo podezříváni z
“homosexuálních tendencí”, ačkoli ve
skutečnosti to nemusí být pravda.
Koneckonců, jako
jako základní aspekty lidské sexuality,
jsou na sobě gendová role a sexuální
orientace vzájemně nezávislé. Dokonce, i
když jsou podezření pravdivá, nemohou
ospravedlnit diskriminaci a ignorování.
Ve všech případech obtíží s gendrovou
rolí proto musí být rodiče, starší
příbuzní a učitelé jak trpěliví, tak
podporující.
Nakonec se
adolescenti musí naučit akceptovat sebe
jací „skutečně“ jsou a toto akceptování
musí být sdíleno jejich sociálním
prostředím.
|
