|
Pohlavní styk mezi nemanželskými
adolescenty může být promatický. První
soulož je často zklamáním, zvláště pro
ženy, a proto u některých žen dochází
k druhé souloži až po delší době. Muži
mohou být také nespokojeni, kvůli jejich
nemotornosti a nedostatku zkušeností.
Takové frustrace jsou obvykle překonány
s pokračující praxí. Vážnějším problémem
je oprávněný strach z nákazy
pohlavní chorobou
a obavy z nechtěného těhotenství. Proto
je důležité, aby jak mladí muži, tak
ženy věděli o
prevenci pohlavních chorob
a
antikoncepci. Bohužel,
mnoho z nich nemá nezbytné vědomosti a
pokud ano, chybují při jejich
dodržování. Někteří adolescenti si mezi
tím osvojí různé techniky „bezpečného
sexu“, kterým říkají „venkovní sex“, tj.
pohlavní styk, který se vyhýbá penetraci
do vaginy. Tyto techniky často
předcházejí soulož o několik let a mohou
být praktikovány také nemanželskými páry
v tradičních společnostech, které trvají
na“panenství” nevěsty v den svatby.
V této souvislosti se dnes často
zapomíná,
na větší
část lidských dějin, kdy mladí ledé
nemuseli čekat dlouho aby se mohli
oženit. Jakmile dosáhli
puberty, byli uvedeni do společnosti
dospělých a mohli mít svou vlastní
rodinu. Ženy byly „dány na svatbu“
jakmile mohli plodit děti, a dokonce kde
muži museli čekat pár let z ekonomických
důvodů, měli další sexuální možnosti:
V mnoha společnostech v minulosti nebyly
krátkodobé homosexuální kontakty a
návštěvy prostitutek považovány za
„seriozní“ a byly tiše tolerovány.
Jinými
slovy, po tisíce let, se od mladých
lidí neočekávalo, že by měli projít
obdobím dlouhým obdobím sexuální
abstinence. Bylo považováo za
samozřejmé, že po pubertě byl každý
připraven a oprávněn mít pohlavní styk.
Brzká svatba
Svatba v rané době byla normou mnoha
společností minulosti. V Evropě,
sloužila politickým zájmům aristokracie
až do moderní doby. Zde vidíme svatbu
Marie Adelaide ze Savoye (ve věku 12
let) a Vévody burgoňského (ve věku 14
let) ve Versailles roku 1697. Vpravo je
král Ludvík XIV, ženichův dědeček.
|
