|
|
U nižších savců, je sexuální chování
pevně regulováno určitými specifickými
fysiologickými kontrolami. V určité
době, kdy může dojít k oplodnění, samci
i samice odpovídají na určité „znaky“
chování a tak začíná intereagovat, což
vede k setkání samčích a samičích buněk.
Například samec si může nasednout na
samici, jejich pohlavní orgány mohou být
spojeny, a může ejakulovat do jejího
těl, kde pak může dojít k oplození. Ale,
celá sekvence činů a odpovědí může být
dokončena pouze, když všechny nezbytné
znakdy obdrží oba partneři. Samčí a
samičí sexuální chování se musí vzájemně
posilovat na každím kroku a každým
specifickým způsobem.
Zvířata jsou
„naprogramována" k oplodnění, ale tento
program se zbortí nebo se dokonce ani
nerozvine bez vzájemného posilování. To
kromě jiného znamená, že sexuální
chování těchto zvířat není
„instinktivní“ tj. úplně řízené zevnitř.
Namísto toho je „vybudováno“ nebo „dáno
dohromady“ odpovědí na určité podněty
v době kdy k němu dojde.
|
