|
|
|
|
Základní
pudy u
zvířat
Jsou zvířata
v podstatě
nečinná a
musí být
pudy hnány k
tomu, aby
jedli, pili
a souložili?
Nebo prostě
žijí a proto
mají někdy
hlad, žízeň
a jsou
připraveni k
páření?
|
|
|
V současné době se ve vědeckých kruzích
nepoužívá pojem "pud" tak často, jako
dříve. Mnoho vědců dokonce odmítá celý
tento koncept. Nevidí žádnou výhodu v
tom, když se hlad popisuje jako pud
hladu a namísto toho, aby se mluvilo o
tom, že zvířata "uspokojují svůj pud
žízně" raději prostě říkají, že zvířata
pijí, protože mají žízeň. Navíc
představa, že zvířata jsou v zásadě
nečinná a musí být motivovány pudy k
aktivitě, je stále více zpochybňována.
Nicméně pojem pud se v psychologii
udržel a používá se pro pohnutky, které
mají fyziologický základ. V učebnicích
psychologie je
termín pud (drive) definován jako
"vybuzený stav, který směřuje chování k
zamezení narušení fyziologické
rovnováhy".
V tomto smyslu myslíme například pudy
hladu, žízně, spánku a přiměřené teploty.
Nedostatek jídla, spánku, tekutin
či vysoká nebo nízká teplota aktivuje
příslušný pud.
Čím větší nastane nerovnováha, tím je
pud silnější. Pokud tělo získá dostatek
jídla, tekutin, spánku a přiměřenou
teplotu, pudy jsou uspokojeny,
dokud je znovu neaktivuje nerovnováha.
Konečně, je jasné, že pudy plní
důležitou funkci pro organismus. Bez
jídla, vody, spánku či v extrémně
nízkých či vysokých teplotách by
organismus nakonec zemřel.
|
