Na mezinárodní úrovni lidské reprodukční
chování působí čím dál větší obavy.
Počínaje
Thomasem
Malthusem před dvěma
stoletími, v demografech vzbuzuje obavy
přelidnění a vidí narůstající porodnost
jako problém, který je třeba řešit.
Přestože Malthusovy nejkrajnější
předpovědi se neuskutečnily, některé
z jeho obav jsou i nadále aktuální.
Detailní diskuse souvisejících témat je
nad rámec možností tohoto kurzu, ale
alespoň jedno by zde být zmíněno mělo:
Zdá se být zřejmé, že země, které si to
mohou nejméně dovolit, budou mít i
v budoucnu nejvyšší porodnost. Jinými
slovy chudé
páry budou mít po celém světě mnohem víc
dětí než bohaté páry. Řečeno
ještě jinak země s vysokými příjmy, kde
mají děti největší šanci rozvinout svůj
potenciál, mají a budou mít mnohem nižší
porodnost než země s nízkými příjmy, kde
dobré vzdělání a dobré zaměstnání je již
teď spíše vzácné a bude pravděpodobně
ještě vzácnější. Důvody tohoto trendu
není těžké najít: Ženy v rozvinutých
zemích si užívají větší rovnosti mezi
pohlavími, antikoncepce je pro ně snadno
dostupná, a tak se mohou vyhnout
těhotenství zatímco usilují o vlastní
kariéru. Naopak ženy v rozvojových
zemích jsou často nevzdělané, omezené na
svou roli ženy v domácnosti a matky a
získat antikoncepci je pro ně obtížné.
Kromě zřejmých ekonomických a
environmentálních problémů způsobených
nevyrovnaným růstem populace je zde
otázka, jak daleko země můžou a měly by
zajít ve snaze kontrolovat svou
populaci. Ještě složitější je otázka,
která může být položena v budoucnosti:
Jak daleko
můžou a měly by bohaté země zajít ve
snaze kontrolovat populaci chudých zemí?
Průměrný roční růst populace v letech
1980 – 2015
|
Nízký příjem Střední příjem Vysoký příjem |
|
|
1980 - 1998 1998 - 2015 |
|
Graf ukazuje – v procentuálním
vyjádření – růst populace ve třech
skupinách zemí: s nízkým příjmem,
středním příjmem a vysokým příjmem.
Růst se ve všech třech skupinách
snižuje. Avšak v dohledné
budoucnosti se očekává nárůst
absolutních čísel, protože začínají
s větší základní populací. Růst je
obvykle vyšší v zemích s nízkým a
středním příjmem než v zemích s
vysokým příjmem.
Zdroj: World Bank |