|
Úmluva OSN z roku 1949
Úmluva popisuje postupy boje proti
sexuální turistice. Již byla
ratifikována v mnoha zemích, ale některé
se odmítly připojit.(Pro podrobnosti
klikněte na logo.)
Již v roce 1949 valné shromáždění
OSN
projednávalo úmluvy zaměřené na ukončení
vykořisťování osob za účelem prostituce.
Tento dokument mj. požaduje, aby všechny
signatářské státy trestaly pasáky a
majitele nevěstinců a zrušily registraci
prostitutek. Zdá se však, že některé z
těchto požadavků se nesetkaly s obecným
souhlasem.
Některé země odmítly dokument podepsat a
vyhradily si právo prosazovat svou
vlastní a velmi odlišnou politiku. A tak
v roce 1979 OSN mlčky podpořilo
dekriminalizaci prostituce, když
schválilo
Úmluvu o odstranění všech forem
diskriminace žen.
Například v
Nizozemí
je prostituce legální profesí.
Prostitutky jsou obvykle samostatně
výdělečně činné a platí daň z příjmu.
Nejsou registrovány ani povinny
podrobovat se pravidelným zdravotním
prohlídkám. Minimální věk pro výkon
prostituce je 18 let, věk jejich
zákazníků pak 16 let.
Několik dalších zemí nezašlo sice tak
daleko, nicméně rovněž přijalo spíše
liberální politiku, od dekriminalizace
po různé formy regulace. Zde je několik
příkladů:
Německo, Švýcarsko, Španělsko, Francie,
Itálie, Irsko, Dánsko, Belgie, Řecko,
Bulharsko, Turecko, Kanada, Kostarika,
Brazílie, Nový Zéland
a některé státy v
Austrálii.
V
Japonsku
jsou zakázány pouze některé formy
prostituce. Regulace byla přijata v
americkém státě
Nevada.
Tento seznam není ani úplný, ani nemůže
poskytnout přesný obraz. Za prvé, i když
je prostituce jako taková legální, mnohé
činnosti s ní spojené už být nemusí
(reklama, "obtěžování", "šlapání ulice",
kuplířství, provozování nevěstinců atd.)
Navíc přesné znění příslušných právních
předpisů se v jednotlivých zemích liší,
a často se vedou spory o tom, co je a
není legální. V neposlední řadě existují
také velké rozdíly v prosazování zákonů.
|
