Základní typy sexuálního chování

3. Homosexuální styk

Otázka míry

Není samozřejmě nic revolučního na těchto kategoriích jako takových. Vždy bylo známo, že existují lidé, kteří se účastní pouze heterosexuálního sexuálního styku, a že existují jiní, kteří se účastní pouze homosexuálního sexuálního styku. Bylo také dobře rozuměno, že někteří jedinci mají sexuální styk s jedinci obou pohlaví. Přesto před Kinseyho velkými statistickými studiemi většina „expertů“ jednoduše předpokládala, že procento lidí s výhradně heterosexuální historií je tak velké a procento všech ostatních tak malé, že jakákoli škála by byla beznadějně nevyvážená. Jinými slovy homosexuální akty byly považovány za tak vzácné, že nepředstavují nic jiného než abnormální výjimky.
Kinsey ukázal, že tradiční pohled byl zcela chybný. Například jeho statistiky ukázaly, že v čase dosáhnutí středního věku okolo 50% všech mužů (a 20% všech žen) mělo nějaký druh otevřené erotické zkušenosti s příslušníky stejného pohlaví. Tyto čísla byly později zpochybňovány a jiní badatelé dospěli k o mnoho nižším procentům. Nicméně Kinseyho základní nález přestál test času: Heterosexualita a homosexualita jsou otázkou stupně:

Sexuální orientace Sexuální orientace je definována jako heterosexualita nebo homosexualita osoby. Je určena na základě preference sexuálních partnerů.  Lidé jsou heterosexuální nebo homosexuální do té míry, do jaké jsou eroticky přitahováni k partnerům jiného nebo stejného pohlaví. Většina osob si vyvine jasnou erotickou preferenci pro partnery druhého pohlaví (heterosexualita).  Přesto menšina je eroticky přitahována k ženám i mužům najednou (bisexualita) a ještě menší menšina je přitahována hlavně k partnerům stejného pohlaví (homosexualita).