V padesátých letech 20. Století
vedlo použití antibiotik, spolu
s masivní veřejnou vzdělávací
kampaní k dramatickému poklesu
výskytu pohlavních nemocí
v U.S.A. Přesto tento úspěch
vyvolal paradoxní reakci: Mnoho
lékařských a politických autorit
se obávalo, že jakmile “platba
za hřích” bude eliminována, muži
i ženy se stanou promiskuitními,
smilními a neřestními. Výsledkem
bude zničení a pokles svateb,
rodiny, a společnosti jako
celku. V tom smyslu “léčba bude
horší než nemoc”.
V každém případě, v raných
padesátých letech 20. století,
americká vláda, částečně také
spletena zdánlivě jednoduchou
léčbou, začala dělat drastické
škrty v programech na prevenci
pohlavním chorobám. Současně
sociální a politické klima bylo
více a více nepříznivé pro
otázky, které se týkali sexu.
Bohužel, a předvídatelně, míra
pohlavních nemocí opět
vzrostla.Takto, historicky
jedinečná příležitost dostat
míru pohlavních nemocí v U.S.A.
pod kontrolu byla ztracena. Tato
epizoda také znovu prokázala, že
nestačí mít připravenu jen
účinnou léčbu. Preventivní
programy se také musí zeměřovat
na otázky lidského sexuálního
chování a musí to dělat
kontinuálně. |