Zakázané sexuální chování a sexuální násilí

Prostituce: Historická poznámka 2

Iwan Bloch, otec sexuologie, prostituci vnímal jako nejdůležitější a nejvíce ceněný subjekt pro jeho nové bádání, protože má jak biologický, tak socio-kulturní aspekt. Její výzkum požadoval mezidisciplinární přístup – spolupráci přírodních a sociálních věd. Bloch sám, na základě tohoto postupu, započal ambiciózní výzkumný projekt, ale zemřel dřív, než ho stačil dokončit („Die Prostitution“ Díl. 1., 1912)
Jiná, nikdy nedokončená studie byla načrtnuta mnohem dříve – Wilhelmem von Humboldtem – jako část plánované knihy „History od Dependency in the Human Race“ („Historie závislosti v lidském rodě“, 1826/27). Humboldt již v jeho stručném výtahu objevil klíčový koncept pro porozumění prostituci – závislost. Prostituce vzniká a rozkvétá v podmínkách, které drží určité lidi ekonomicky, sociálně a psychologicky v závislosti na jiných lidech, kteří z těchto mohou těžit. Převážně to platí pro ženy, které jsou nuceny k závislosti na mužích, ale také mužští prostituti jsou závislí na příjmu od svých zákazníků.
Ačkoliv toto není celá pravda – realita je mnohem více komplikovaná – Humboldtův vhled bezesporu poskytuje nejvíce slibný vědecký přístup k prostituci. Vysvětluje například, proč prostituce vzrůstá s narůstající chudobou, proč sexuální obchod a pašování zahrnuje především chudé ženy a děti a proč jsou cíli sexuální turistiky především chudé země. Také vysvětluje na základě čeho se počet prostitutek snižuje, když je ženám umožněn přístup ke vzdělání a takové mohou zlepšit svůj ekonomický a sociální status.

Žetony v nevěstinci
Po příchodu do nevěstince se zakoupily takovéto žetony a pak se s nimi platilo za poskytnutý servis. (Nalevo)  Žetony z císařské Číny, (Napravo) Žetony ze starověkého Říma.
(Foto Čínské muzeum sexu, Tonuli)