Základní typy sexuálního chování

2. Heterosexuální styk: Anální pohlavní styk

Kulturní postoje

Jak v židovské, tak i v křesťanské tradici byl anální pohlavní styk dlouho považován za hříšný a perverzní. Tento postoj byl později přijat i Islámem. Středověcí křesťané mluvili o „zločinu proti přírodě“, „buzerantsví“ (podle bulharské kacířské sekty) nebo o „sodomii“ (podle Biblického města Sodoma). Jak je z těchto pojmů patrné, toto chování bylo vnímáno nejprve jako náboženský přestupek. Později však začalo být považováno i za světský zločin, za který následovaly mnohé tresty (v některých trestních zákonících byl zahrnut také orální pohlavní styk). Později byly tyto přísné „sodomitské“ zákony zmírněny a zřídka znovu zpřísněny, v některých západních zemích však zůstaly až do 21. století. Heterosexuální i homosexuální páry mohly být na základě těchto zákonů odsouzeny.

Zničení Sodomy Podle Bible Bůh zničil město Sodoma, kvůli jeho hříchům (Genesis 19). Ve středověku byly obecně tyto hříchy považovány za „nepřirozené“ sexuální chování, především anální sex mezi dvěma muži, ale i mezi mužem a ženou (mozaika z 12. století, katedrála Monreale na Sicílii).

S odhlédnutím od psychologických důsledků tohoto historického odkazu, mnoho lidí stále považuje anální otvor za nečistý a odpudivý vzhledem k jeho vylučovací funkci (v menším měřítku je jako na odpuzující nahlíženo i na pohlavní orgány vzhledem k jejich spojitosti s vylučováním moči). Takové osobní postoje jsou často hluboce zakořeněné a je třeba je respektovat. Nakonec by bylo arogantní a neomalené nutit lidi do sexuálních aktivit, které jsou jim nepříjemné. Avšak vědci, kteří se touto záležitostí zabývají nestranně vzhledem k historické a globální perspektivě, objevili, že tento odpor k análnímu sexu není a nikdy nebyl univerzální.