Antikoncepce

Složité téma

Zápisky z dějin: Nitroděložní tělíska (IUDs)

Ernst Gräfenberg (1881-1957)

Již starověcí egyptští velbloudáři věděli, že kamínek vložený do dělohy velbloudí samice ji zabrání v březosti. Pro karavany, které často putovaly pouští bez přestávky měsíce až roky, to byla důležitá znalost. Počátkem dvacátého století začali gynekologové zabývající se antikoncepcí experimentovat s novými pomůckami, které by po vložení do ženské dělohy mohly předejít nechtěnému otěhotnění.  Jedním z prvních těchto nitroděložních tělísek byl takzvaný "Gräfenbergův kroužek", vyrobený ze svinutého stříbrného drátu a pojmenovaný podle jeho vynálezce, německého gynekologa  Ernsta Gräfenberga. Na rozdíl od ostatních modelů byl Gräfenbergův kroužek mimořádně bezpečný a nezpůsoboval pánevní záněty. Setkal se však s odporem ze strany mnoha lékařů, což ovlivnilo i jeho přijetí širokou veřejností. Teprvé v šedesátých letech minulého století byl nahrazen jinými, dnes známějšími, nitroděložními tělísky.

Zleva: Nahoře: Pomůcka k zavádění Gräfenbergova kroužku, tři vzorky kroužku, rentgenové zobrazení kroužku v děloze

Když byl Gräfenberg později pronásledován nacistickým režimem, pomáhala mu Margaret Sanger emigrovat do USA, kde si založil úspěšnou soukromou ordinaci a později proslul coby objevitel Gräfenbergova bodu (G-bodu).