Kritický úvod – Staré nevyřčené předpoklady

1. Mýtus o „přirozené“ lidské sexualitě

Morální hodnoty v medicínském převleku
Jak ví jakýkoli historik vědy, terapeutické techniky a terapeutické cíle se měnily celkem drasticky v průběhu času. Přesto, jejich výchozí předpoklady vždy zůstaly stejné: Jak podpora, tak i potlačování masturbace pouze sloužily k navrácení „přirozené“ sexuální odpovědi, která zase byla esenciální pro pacientovo zdraví. Fakt, že takovýto druh uvažování může vést k takto odlišným a dokonce protikladným terapiím, nám dává první náznak nějakých vážných chyb v jejich premisách. Tato chyba je pochybný charakter pojmu „přirozenost“, tak jak je zde využíván. Co různí terapeuti nazývali „přirozený“ bylo spíše morální hodnotou v medicínském převleku. Ve skutečnosti tudíž nenásledovali „přírodu“, ale spíše své vlastní morální přesvědčení. Nemohlo tomu být jinak, protože víra v „přirozenou sexualitu“ není a nemůže být založena na vědeckém porozumění. Je z podstaty a nevyhnutelně ideologická.