|
|
|
|
|
|
François Gigot de
La Peyronie (1678-1747),
francouzský královský lékař na dvoře
Ludvíka XV., jako první vědecky popsal nemoc,
která nese jeho jméno.
|
|
|
|
|
Peyroniho nemoc (lat. Induratio
penis plastica nebo IPP) je
abnormální zakřivení penisu, které
se může vyvinout u dospělých.
Zakřivení vzniká utvářením
vazivové, nepružné zjizvené tkáně
(plaku), obvykle na vrcholu dvou
horních topořivých tělísek uvnitř
penisu
(corpora
cavernosa).
Následkem toho není penis již
dostatečně pružný pro normální
erekci, ale ohýbá se nahoru a/nebo
do strany. Erekce jako taková pak
může být bolestivá. V některých
případech se plak vytvoří také na
spodní straně penisu, který se v
takovém případě bude ohýbat dolů.
Stupeň zakřivení se může v průběhu
času měnit, od mírného až po
výrazné. V závislosti na progresi
choroby se může pohlavní styk stát
obtížným až nemožným. Tento stav
může nastat poměrně náhle následkem
poranění penisu, ale nejčastěji se
vyvíjí pomalu u mužů středního věku.
Existují ale i případy velmi mladých
a velmi starých mužů. Zasaženo je
cca
0,1% všech mužů starších 40 let.
|
|
|
|
Zleva: 1.
Průřez
normálním
penisem. 2.
Průřez
penisem s
Peyroniho
nemocí 3.
Boční pohled
na zakřivení
způsobené
nemocí
|
|
Léčba
V časných stádiích může být prospěšná
medikace. Nicméně z dlouhodobého
hlediska, a
ve vážných
případech je účinnou léčbou pouze
chirurgický zákrok.
Přesto je však před podstoupením operace
vhodné počkat 1 – 2 roky, protože stav
se může po čase upravit sám, bez léčby.
Rovněž
pokud je
stále možný pohlavní styk a zakřivení
penisu není příliš velké, lze se
jednoduše přizpůsobit, a vyhnout se tak
chirurgickému zákroku. |
