|
Intersexualita
-
Oboupohlavnost
|
|
Vyrovnání se s oboupohlavností: Rozsah
skutečností
|
|
Jak jsme v tomto kurzu opakovaně viděli,
lidská sexualita je, ve všech svých
aspektech, záležitostí míry:
|
|
Základní aspekty lidské
sexuality
- fyzický sex, role genderu,
a sexuální orientace -
to všechno jsou záležitosti
míry.
Oboupohlavnost je záležitost
míry.
Různé podmínky
oboupohlavnosti jsou,
také záležitostí míry.
|
|
|
V každém z těchto příkladů se nezabýváme
jasně ohraničenými alternativami, ale se
spektrem možností, a také realit.
Takováto spektra nalézáme všude v
přírodě, a jsou samozřejmě již dlouho
dobře známá biologům. Ale západní
civilizace jako celek inklinovala
k zavírání očí nad zřejmým a nesprávně
vykládala přírodu jako sumu konečných,
neměnných celků. Lidé upřednostňovali
víru v přírodní absolutna, tak, aby
všechny pozorovatelné jevy zapadaly do
elegantního, hierarchického systému
konstant. Takto také přemýšleli o
pohlavích jako o jasně definovatelných
opacích (“opačné pohlaví”). Odmítali
přijmout přechodné fáze jako právoplatné
a zamítli všechny fyzické a
psychologické odchylky jako úchylky od
nějaké věčné normy.
|
|
|
|
|
Byl to pomalý, bolestivý posun vědy,
který umožnil lidem přijmout méně
rigidní stanovisko, oby objevili škálu
uvnitř jednotlivých kategorií a všimli
si přechodů od jednoho přírodního jevu k
druhému. Zvláště od doby
Charlese
Darwina (1809 -1882), biologové
začali chápat a oceňovat obrovskou
schopnost přírody ve vytváření variací.
Opravdu pochopili, že tato schopnost je
zdrojem veškerého života na naší
planetě. Tento vhled a jeho důsledky
doposud nebyly vstřebány všemi. Nicméně,
přinejmenším v případě
oboupohlavnosti, lékařská profese a
většina společnosti se nyní seznamuje
s určitými starými biologickými
skutečnostmi. Tento proces byl znatelně
podpořen vznikem a neúnavnou prací
obhajování oboupohlavnosti a podpůrných
skupin.
|