|
Produkce vajíček
Před narozením
děvčátka jsou všechny buňky, ze kterých
se později stanou vajíčka, již utvořena
v jejích vaječnících. Jejich primitivní
stádia se nazývají oogonia. Z těchto
oogonií se stanou primární oocyty
(zárodečné vaječné buňky), z nich pak
sekundární ocyty, z nichž některé
posléze dozrají ve zralá vajíčka
(zárodečné buňky).
Primární oocyty
- vysoký, ale postupně se snižující
počet
Proces produkce vajíček, nazývaný
oogeneze, začíná se vznikem ženského
plodu, ale s jeho narozením se zastaví.
Každá dívka se narodí s téměř 500 000
primárními oocyty, která zůstávají ve
stavu pozastaveného vývoje, do doby, než
dívka vstoupí do puberty. V průběhu
tohoto období většina z nich postupně
zaniká. V době, kdy dívka vstupuje do
puberty, zůstává pouze necelých 30 000
primárních oocytů , která jsou schopná
dalšího rozvoje. Kolem třiceti let tento
počet dále klesá k necelým 10 000, a
když žena vstupuje do období menopauzy,
jsou všechny oocyty pryč.
Zralá vajíčka
(zárodečné buňky) - malý počet vytvářený
do menopauzy
Jakmile se v pubertě znovu začnou tvořit
vajíčka, každý měsíc se utvoří jedno,
nebo několik zralých vajíček vždy v
jednom z vaječníků, dokud jejich funkce
není ukončena menopauzou. Během plodného
období života vytvoří žena něco okolo
400 zralých vajíček. Pochopitelně pouze
malá část z nich je vhodná k početí.
Toto všechno výrazně kontrastuje se
způsobem, jakým jsou produkovány spermie
u muže (nepřetržitá produkce milionu
spermií denně, která začíná v pubertě).
Proces
měsíčního dozrávání vajíčka
Rozvoj zralého vajíčka probíhá v
několika krocích:
-
Každý primární oocyt je shromážděný
ve shluku podporujících buněk. Tyto
shluky se nacházejí pod vnější
vrstvou ovaria. Každý měsíc, vlivem
různých hormonů, jeden z těchto
shluků roste až do chvíle, kdy
vypadá jako bublina na povrchu
ovaria. Tato bublina se nazývá
Graafův folikul (podle holandského
anatoma ze 17.století Regniera de
Graafa). Během periody folikul
roste, primární oocyty, které jako
ostatní buňky ženského těla obsahují
46 chromozomů (včetně dvou X
chromozomů), se dělí na dvě nové
buňky nerovnoměrné velikosti:
poměrně velkou buňku sekundárního
oocytu, a zároveň, tak řečenou,
polární buňku. Při tomto dělení se
46chromozomů rozdělí tak, aby
polovina z nich byla obsažena v
právě nově vzniklé buňce. Sekundární
oocyt tak, stejně jako polární
buňka, obsahuje jenom 23 chromozomů
(včetně X chromozomu). Polární buňka
zaniká a rozpadá se.
-
Pouze sekundární oocyt je předurčen
pro další zrání. Nejprve si volně
pluje v rostoucím folikulu, který
obsahuje kapalinu. Posléze folikul
praskne, a tím uvolní sekundární
oocyt do abdominální dutiny. Tento
proces se nazývá ovulace. Sekundární
oocyt nyní vstupuje do blízkého
Fallopiova kanálku.
-
Sekundární oocyt se nyní dále dělí
na nové buňky rozdílné velikosti:
poměrně velký ootid (zralá vaječná
buňka), a polární buňku. Tentokrát
ale dělení neprobíhá jako
rozštěpení, ale souvisí s počtem
chromozomů. Každá nová buňka si
udrží 23 chromozomů (v každém
případě i X chromozom). K tomuto
poslednímu dělení a vyloučení druhé
polární buňky dochází pouze po
oplodnění. Zatímco druhá polární
buňka zaniká, jako ta první, 23
chromozomů ze zralého vajíčka se
sjednotí s 23 chromozomy buněk
spermie, a tak vznikne nová buňka
(zygota), která opět obsahuje 46
chromozomů jako ostatní buňky
lidského těla.
|
